Monology ze dna
Říká se, že to co jsme, je výsledkem našich myšlenek. Troufám si tvrdit, že je to tak zhruba na 90% pravda. Protože myšlenky jsou sice krásná věc, ale - a tady patří veliké ALE - ne každý umí ty myšlenky přenést do hmotného světa. A jakýmsi prokletím dnešní generace třicátníků(a i těch dalších) zdá se, je právě ta kvantita možností. Většina z nás je totiž zacyklena v určitých vzorcích, ze kterých se neumí vymanit. Včetně mě.
Neumím využívat síly sociálních sítí. Jsem špatný Instagramový mág, nebaví mě natáčet videa, a Facebook používám pouze ke komunikaci s přáteli. Je to v roce 2019 opravdu znamení, že se hodím maximálně na kopání brambor ?
Nejsem si jistá, jestli vlastně existuje nějaká pracovní pozice k ohledu mého vzdělání, kterou bych ještě nevyzkoušela. Byla jsem prodavačkou, barmankou, servírkou, umývačkou nádobí, barbackem, businesmankou, masérkou,spisovatelkou, copywriterem, kosmetičkou, realitním makléřem, asistentkou, průvodkyní, provozní, recepční, kuchařkou, tanečnicí, dramaturgyní, produkční i PR managerkou, finančním poradcem, čistila jsem pláže, dělala cateringy, organizovala festivaly, stavěla jsem domy a opravovala prasečí ohrady. Od svých čtrnácti let se živím sama, platím si účty, studuji, cestuji, pracuji.. a stejně je to málo. Tohle všechno jsem stihla za patnáct let života. A nyní se mi nabízí otázka - co dál ?
V posledních týdnech zjištuji, že nejsem "správnou" členkou kapitalistického průmyslu, a že mě vlastně NEBAVÍ pracovat pro někoho. Zároveň mi v naší republice přijde nesmyslné podnikat. Zároveň mě už cestování po světě vyčerpalo natolik, že už se mi nechce opuštět pohodlí komunity, kterou jsem si vybudovala. Nejsem si jistá, jestli se tomu dá v mém případě ještě říct "opuštění komfortní zóny". Protože v podstatě nevím, co to znamená v ní být.
Vždycky jsem vybočovala z řady. Ne, nemám dredy. Ano, mám kérky. Ne, nenosím oblečení takové, aby bylo nutně na pohled vidět že "jsem jiná". Ano, mám piercingy. A ne, nikdy mě neživil systém. Na nemocenské jsem za celý svůj život strávila 0 dní, na podpoře 0 dní a na pracovním úradě dohromady 21dní, kdy jsem se vrátila v 19ti letech poprvé ze zahraničí. Mám dostudované dvě školy, které jsem ukončila se známkami více než dobrými.
Nejsem asociál. Mám hromadu přátel. Netrpím depresemi, ani jinou psychickou nemocí.
12 let bydlím pryč od rodiny, která mě nikdy nepodporovala ani ve studiu, ani dál v životě. Nikdy mě neživil partner, ani jsem nenatáčela porno. A stejně se nedokážu zařadit.
Co je se mnou špatně ? Nic. Co je špatně na lidech, kteří žijí v systému? Také nic.
Otázkou zůstává - co je tedy vlastně správně? Je možné, že jsem se jen narodila do špatné doby ? Nebo si nesu s sebou nějakou karmickou stopu, kterou jsem ještě nedokázala rozluštit? Také nevím.
Zajímalo by mne, zda se i třeba lidé v generaci nade mnou(lidé 40+) řešili tyhle existenční otázky ?
Jasně, mám podvědomí o spirituálním bytí. Vím, že všichni jsme Jedno, vím, že nejdůležitejší věcí v životě je láska a pokora a tvrdá práce. Ale musí tvrdá práce nutně znamenat to, že mám sama sebe přesvědčit do činnosti, která mě vnitřně nenaplňuje, ale přináší mi peníze, anebo musím začít živořit, vykonávat činnost, jenž mě baví a naplňuje (psaní, tvorba, organizace eventů,apod.) ale klepat se každý měsíc, jestli zaplatím nájem ?
Zajímalo by mne, jestli existují lidé, kteří dokázali sami, bez jakékoliv podpory(rodiny, partnerů a podobně) dokázali spojit své koníčky a věci, jenž je naplňují do své práce, která jim zároveň přinášela vnitřní uspokojení a peníze?
Pokud ano, jak ?
A pokud v tom nejsem sama..Tak se taky ozvěte. Chci znát vaše sny, cíle, přání, ideály.
Ty věci, které náš "čas" na zemi činí plnohodnotným.
Lucia Rien
Kdo jsem já, a kdo jsi ty?
Řekněme, že dokážeme pochopit cokoliv. Dokážeme pochopit to, že nefungujeme v tom systému, ve kterém žijou všichni ostatní. A dokážeme sami sobě říct, že vlastně nechápeme o čem je život.
Lucia Rien
Vesmírné pravdy
Občas mě napadá, že bych asi měla něco předat mladším generacím, ačkoliv odmítám zakládat něco jako je TikTok. Budu tedy doufat, že pořád existují osoby, které umí číst. Co bych vzkázala svému dvacetiletému já?
Lucia Rien
Pravda je něco, co nechceš slyšet
Je poměrně jednoduché žít ve lži. Co si budem. Lež je krásná představa něčeho, co bychom si rádi dovolili. Lež je něco, co nám dovolí cítit věci, které bychom rádi zažívali. I když žijeme ve vězení.
Lucia Rien
Láska je velice krásné slovo
Život se mění a my s ním. Víte co je obrovský paradox? To, že lidi už dávno zapoměli na to, co je to láska.
Lucia Rien
Stoupá dým, a já stoupám s ním
Pamatuješ ten den, kdy bylo všechno jasné, jako průzračné ráno ? Pamatuješ ten pocit, kdy ti mořský vítr ošlehával tváře, a tobě patřil svět ?
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Ukrajině nastává „nejtemnější hodina“. Začíná mluvit o jednání s Rusy
Premium Ukrajinské armádě se stále nedaří stabilizovat situaci na frontě a nálada v Kyjevě je čím dál...
Lidé po celém Česku si mohli užít polární záři, nejsilnější za dvě desetiletí
Kvůli mimořádně silné eruptivní aktivitě Slunce je v posledních dnech v Česku vidět polární záři –...
Téma klimatických změn už tolik netáhne, voliči v Evropě se víc bojí migrace
Premium Za čtyři týdny budou evropští voliči vybírat 720 poslanců nového europarlamentu a už nyní je...
Důchod daleko, ale práci nedostanou. Nezaměstnaných šedesátníků přibývá
Premium Lidé kolem šedesátky při hledání zaměstnání narážejí na zeď. Zaměstnavatelé o ně nestojí, preferují...
V Petrohradě autobus s dvacítkou lidí divoce kličkoval a pak se zřítil do řeky
V centru Petrohradu v pátek přišlo o život nejméně sedm lidí, když z mostu do řeky Mojky spadl...
Rodinný dům v obci Slatinka, v části Ulmanka, samostatně stojící, patrový, velká zahrada, studna, ze
Slatinky, okres Prostějov
2 990 000 Kč
- Počet článků 128
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 463x