Austrálie. Země zaslíbená. Nebo ne?
Takže začněme pěkně od začátku. Vlastně jsem nepatřila nijak zvlášť mezi ty, kteří pokládali Austrálii za svůj sen. Ve své podstatě, dokud jsem v roce 2015 nepotkala svého nejlepšího australského kamaráda, tak jsem vlastně nikdy ani neuvažovala o životě "na druhé straně". Ono se to prostě všechno tak nějak seběhlo.
Ve zkratce - zamilovala jsem se. Nechala jsem firmu, nechala jsem "zářivou" budoucnost, byt a všechno ostatní v Čechách a rozhodla jsem se vydat na cestu za klokanama. A poněvadž v té době jestě nebyly otevřené kvóty pro Working Holiday v Austrálii, jediná moje možnost přijet a pracovat byly studentské víza. Tak jsem si na netu naivně vybrala jednu z nejdrahších tanečních škol v Austrálii a rozhodla se jet na ni vydělat v Německu. A tak jsem se v dubnu 2016 odebrala na Sylt. Ostrov mezi Německem a Dánskem, kde jsem měla v plánu vydělat na školu a bytí v Austrálii se svým milým. Mezitím milý přijel zpátky do Evropy a oznámil mi že potkal nějakou jinou kočenu. Okej, vcelku fér. V tu dobu jsem už žila v Berlíně, a když jsem se vrátila z našeho pražského setkání, tak jsem seděla na balkóně svého berlínského bytu, a tak trochu nevěděla, co mám vlastně dělat. V tu chvíli mi napsal kámoš, že se rozešel se svojí přítelkyní a že jestli nepojedem na trip kolem Evropy. Říkám si, ty vole, proč ne. Tak jsme jeli.
Po pár měsících už nám ze sebe navzájem začalo docela solidně hrabat, tak jsme si řekli, že to asi na chvíli rozpustíme. Martin to vzal do Turecka, já na Bali. A jak šel čas, tak jsem tak pomalu zjistila, že firma, pro kterou jsem pracovala online, byl scam, a já jsem docela na nule. Což je fér. Ale není to úplně fér v momentě kdy jsem seděla v Indonésii na ostrově zhruba dvě hodiny od veškeré civilizace, a byla tak trochu v p...i.
Zavolala mi kámoška, se kterou jsem ve svých 19ti letech prožila nejlepší léto na Kypru(díky Danka) a ta mě natáhla do Austrálie. Takže okej, kupuju za poslední cash letenku, a pak se třepu na letišti, protože mě bez zpáteční letenky nechtějí pustit. Pomáhá mi nějaký cizí Australan, který mi dává peníze na zpáteční letenku společně s mým kamarádem v ČR(díky Maxi) a už si to štráduju směrem ke klokanům.
Po zhruba osmihodinovém letu přistávám v Melbourne. Město, o kterém jsem zatím slyšela jen z vyprávění. Jakožto jedno z nejdrahších míst na planetě, a zároveň o "most of livable city on the planet". Zatím nemám moc čas si tenhle pocit užít, protože smrdím na letišti a nemám peníze ani na cestu z letiště do města. Zase mě zachraňuje kamarádka(díky Deni) a už si to frčím směrem do centra.
No, co vám budu vyprávět. Byla to jízda.
Prvních pár měsíců bylo vyloženě o tom, kdo z koho. Já na turistických vízech, kdy ve své podstatě nemám žádná práva - hlavně ne pracovat - ale i z toho jsme se nějakým zázrakem dostali. A dnes je už skoro prosinec a já tady za pár dní budu rok. A proč tohle všechno píšu? Protože vám chci předat pravdu o Austrálii. Ne to, co se dočtete v turistických průvodcích. Ne to, co vám řeknou kámoši, protože chtějí pomachrovat jaká je Austrálie cool. Prostě tak, jak to je.
Takže, úplně pro začátek. Austrálie je mladá země - respektive není, je to jeden z nejstarších kontinentů na planetě, ale vzhledem ke kolonizaci v 17. století se řadí k poměrně mladým zemím. A to bohužel znamená to, že v Austrálii neexistuje kultura a historie. Neboli existuje - ale pouze v Indiginous communities, což jsou původní obyvatelé Austrálie, kteří byli z obrovské části vybiti a vyvražděni anglickými kolonisty v průběhu 17. a 18. století. A den, kdy byli tito obyvatelé vyvražděni bílým obyvatelstvem (stejně jako například Indiáni v Americe) se slaví jako Australian day. Jakože, nebudu vám nic nalhávat, tohle byl pro mě první hodně velký what-da-fuck.
Takže. Upřímně. Záleží jaký jste člověk, a co od Austrálie očekáváte. Pokud sem přijedete na zkušenou a "vydělat nějaké peníze" což na studentských vízách přeji hodně štěstí, protože ač výplaty v Austrálii jsou jedny z nejvyšších, tak taky život sám o sobě je nechutně drahý. Jste student, takže minimálně dvakrát týdně musíte chodit do školy. Pak makáte. A makáte tak, aby jste zaplatili školu. A zaplatíte školu, nájem, jídlo a chcete taky trochu cestovat. Tak budete rádi, když vám zbyde přesně na tohle.
Pokud jste milovníci surfu a teplého počasí, tak nejezděte do Melbourne. Ráno svítí slunce, za hodinu prší, po další hodině je bouřka, pak zase slunce a tak dále. Sydney má lepší počasí, ale zase je víc busy. Je tam prostě víc lidí a víc všeho. Mnohem hezčí pláže. Pro srovnání - cca jako Brno a Praha.
Pokud vám nevadí turisti a to, že nebudete mít v podstatě žádný kulturní život, otočte to do Perthu nebo na Gold Coast. Tam je klid, krásné počasí a surf.
Pokud chcete shon a velkoměsto, Sydney stojí za to.
Pokud kafe a koncerty, pak Melbourne.
Co se týče zdějšího obyvatelstva. Australané jsou přátelští a easy going. Nicméně, musíte si zvyknout na to, že jsou easy going ve všem. Takže třeba vztahy jako takové jsou tady poněkud rozdílné než v Evropě. Každý randí s každým "hanging out" a pokud se nějakým zázrakem rozhodnou že jsou pro sebe navzájem kompatibilní, tak si dají nálepku "exclusive" a to pro ně znamená být ve vztahu. A to je vzácné asi jako jednorožec.
Spoustu Australanů trpí na psychické problémy. Deprese, ADHD, úzkosti, schizofrenie. Mnoho z nich bylo taky zneužíváno členy rodiny.
Úroveň vzdělání v porovnání s Evropou..no...slabý průměr. Málokdy potkáte Australana který mluví jiným jazykem než anglicky. V Austrálii taky žije obrovská populace Asiatů. Většina Australanů je moc nemusí. Respektive většina bílých Australanů, kteří vyrostli na předměstí (tzv. suburbech) je velmi rasisticky založených. Vyjímku tvoří Evropští přistěhovalci, neboli druhá(třetí) generace Australanů.
Jedna z nejdražších položek v Austrálii tvoří alkohol a cigarety. Pivo koupíte cca za 80 Kč, cigarety cca za 400 Kč. Jídlo je velmi nekvalitní a převážně z dovozu.
Nicméně, ať nejsem za úplného škarohlída, pláže v Austrálii jsou nádherné, zvířena stojí za to vidět, a pokud jste fanoušky horkého počasí, tak směle do toho.
Hodně štěstí v cestování
Lucie
Lucia Rien
Kdo jsem já, a kdo jsi ty?
Řekněme, že dokážeme pochopit cokoliv. Dokážeme pochopit to, že nefungujeme v tom systému, ve kterém žijou všichni ostatní. A dokážeme sami sobě říct, že vlastně nechápeme o čem je život.
Lucia Rien
Vesmírné pravdy
Občas mě napadá, že bych asi měla něco předat mladším generacím, ačkoliv odmítám zakládat něco jako je TikTok. Budu tedy doufat, že pořád existují osoby, které umí číst. Co bych vzkázala svému dvacetiletému já?
Lucia Rien
Pravda je něco, co nechceš slyšet
Je poměrně jednoduché žít ve lži. Co si budem. Lež je krásná představa něčeho, co bychom si rádi dovolili. Lež je něco, co nám dovolí cítit věci, které bychom rádi zažívali. I když žijeme ve vězení.
Lucia Rien
Láska je velice krásné slovo
Život se mění a my s ním. Víte co je obrovský paradox? To, že lidi už dávno zapoměli na to, co je to láska.
Lucia Rien
Stoupá dým, a já stoupám s ním
Pamatuješ ten den, kdy bylo všechno jasné, jako průzračné ráno ? Pamatuješ ten pocit, kdy ti mořský vítr ošlehával tváře, a tobě patřil svět ?
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Spousta obětí střelby mohla být zachráněna, řekla matka Rakušanovi
Na jednání výboru pro bezpečnost Sněmovny kvůli snaze opozičního ANO zřídit vyšetřovací komisi k...
Digitální stavební řízení od července bude, slíbil Bartoš. Provoz přirovnal k D1
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš ve čtvrtek prohlásil, že digitální stavební řízení bude...
Deník Metro rozšiřuje regionální zpravodajství a zvyšuje náklad
Deník Metro z portfolia mediální skupiny MAFRA posiluje přítomnost v regionech a zároveň zvyšuje...
Podvody přesáhly pět milionů, žalobce viní pojišťováka i jeho otce lékaře
Z pojistných podvodů s celkovou škodou přesahující pět milionů korun obžaloval krajský státní...
Prodej rodinného domu 5+2 , Vanovice , okres Blansko
Vanovice - Drválovice, okres Blansko
3 980 000 Kč
- Počet článků 128
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 463x