Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Miluj mě, prosím

18. 03. 2017 15:07:48
Není to poprvé. Myslím, že za posledních pár let, jsem ti napsala víc dopisů, než si vůbec dokážeš představit. Ani jeden jsem nenapsala v jazyce, který nás spojuje. Proč? Jednoduše proto, že se bojím lásky, kterou ti dávám.

Tohle bude takové trochu memorandum. Nebo pokud se nepletu, bude to spíš zase takový výkřik do tmy. Proč? Protože já sama nechápu lásku, kterou k tobě chovám. Nevím, jak se to stalo. Nevím, kdy ses stal mým celým světem. Jediné co vím, je to, že si to ve své podstatě nezasloužíš. Respektive ano. Nebo..já vlastně nevím.

Jak to celé začalo? Blbou "one night stand" aplikací. Víš, tohle píšu proto, že jednoho hezkého dne tady nebudu. Moje schránka zmizí z tohoto prostoru rychleji než mýdlová bublina. Rychleji než akord tvé kytary. Jednoho hezkého dne možná ti budu chybět. A budeš na mě vzpomínat. Absolutně nebudeš vědět, co se děje. Ta holka, která tady byla vždy pro tebe, tu najednou nebude. Nebude tu proto, aby tě ukonejšila, když si budeš připadat špatně. Nebude tu proto, aby si s tebou dala pivo. Nebude tu, když budeš potřebovat svého parťáka. Možná ve tvém životě vlastně nehraju ani takovou roli. A možná ano. Kdoví?

Víš, pamatuji si to, jako by to bylo včera. Vstoupil jsi mi do života. Najednou jsi tam byl. A jsi vlastně tak trochu dokonalý. Věcí, které bych mohla vyčítat, jsou bezpředmětné. Sedíme proti sobě v Neustadtu a všechno je tak trochu dokonalý. Je léto. Praha. Česká republika. Co bychom si mohli přát víc? Snad možná to, abys mi rozuměl. Aby jsi chápal nuance mého jazyka. Aby jsi věděl, že když říkám "miluji tě" tak to tak je. Easy as fuck. Mým životem prošlo spoustu mužů. A vždycky jsem od nich něco očekávala. Od tebe nic. A tys mi vlastně všechno dal. Nevědomky.

Zmizels. Šel jsi si za svým. Jsi hudebník. Umělec. Já vím. Ve tvém životě jsou ženy. Inspirace. Ale já.. já se do tebe zamilovala. Bezhlavě. Protože no matter what..

Když jsme spolu poprvé přišli domů, odmítl jsi se se mnou spojit jinak než duší. Mě to položilo. Skolilo. Proč? Protože jsem v té chvíli nechápala, že láska neznamená sex.

Tak jsme se potkali podruhé. Přiletěls. Stojím na letišti ve svých puntíkatých šatech, a vlastně vůbec nechápu co tady dělám. Stojím, čekám na tebe. A ty mě neobejmeš. Protože tvoje pocity jsou jiné. A je tam jiná žena. Dokonalá. Jiná než já. Okej. Co mám dělat?

Vypadalo to jako neverending story. Ta nedávno skončila. Já teď sedím na zápraží tvého bytu. 20 tisíc kilometrů od mého domova. Jsem tu. S tebou. Vlastně ne s tebou, protože ty jsi v Americe. A já tak trochu nevím co mám dělat. A víš proč? Protože jsem si uvědomila že to není jen o tobě. Je to o nás. A já vím že mě taky miluješ. Jen tak trochu jinak. A vlastně to asi tak trochu stojí za to, být prostě součástí našich životů.

Jen tak trochu čekám, kdy si uvědomíš, že ta žena už je dávno tady.

Ta žena, která tě miluje ve všech situacích.

Ta, která tě podrží až budeš padat.

Ta, která tě nechá si jít za svými sny...

Autor: Lucia Rien | sobota 18.3.2017 15:07 | karma článku: 11.03 | přečteno: 332x

Další články blogera

Lucia Rien

Všichni žijeme ve snu

..a ne vždycky ten sen musí být noční můra. Někdy ten život může být přesně takový, jaký jsme si ho vysnili. Ale občas se prostě stává, že to, co bylo našim snem dříve, se stane realitou.A my už ten sen vlastně tak úplně nechceme.

29.9.2017 v 17:13 | Karma článku: 5.17 | Přečteno: 154 | Diskuse

Lucia Rien

V zajetí

Svoboda. Je? Existuje vůbec? Je někdo z nás doopravdy svobodný? Co to vlastně znamená svoboda? A proč po ní tak neskonale toužím? Poradí mi někdo návod na život? A ve své podstatě.. O co tady sakra jde?

22.9.2017 v 16:46 | Karma článku: 5.34 | Přečteno: 178 | Diskuse

Lucia Rien

Prokletí hvězdných dětí

Nevím kdo jsi, nevím, kudy vedou tvé kroky a nevím jak se vypořádáváš s běžností všedního dne. Jediné co vím, že tam někde jsi. Že v tom nejsem sama. Že to nejsem jen já, kdo čeká na zázrak. Nejspíš je to tak. Jsme děti hvězd.

17.9.2017 v 16:32 | Karma článku: 7.05 | Přečteno: 290 | Diskuse

Lucia Rien

Ve jménu lásky a dalších nesmyslů

Každým nádechem, každým pohybem, každým pocitem...celým svým bytím se snažím dostat kupředu. Někam kupředu. Paradoxní na tom je, že i když si myslím, že mířím kupředu, tak vlastně vůbec nevím kam mířím. A asi se to ani nedozvím.

29.8.2017 v 16:21 | Karma článku: 8.48 | Přečteno: 408 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jana Stehlíková

Chybíš mi

Milý internetový světe, všichni víme, jak všemocný jsi. Nikdy jsem se tě o nic neprosila. ale teď ano. Ztratila se nám kamarádka. Neviděl ji někdo prosím?

16.10.2017 v 23:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 46 | Diskuse

Anna Rathkopf

Co mě nakopává

Dneska ráno rozlámaná po probuzení jsem si v hlavě předříkávala: "Život je hnusnej. Život je nefér." Přemejšlela jsem jak o tý strašný neférovosti napsat článek, jak to dát na papír nebo spíš na blog.

16.10.2017 v 17:51 | Karma článku: 10.85 | Přečteno: 210 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Úvaha těsně předvolební...

Neděle odpoledne. Někdo zvoní. Za dveřmi stojí dcera se zetěm... Minulý týden byli v Praze a přišli se podělit se svými čerstvými zážitky.

15.10.2017 v 19:50 | Karma článku: 10.41 | Přečteno: 528 | Diskuse

Jan Jílek

Nejsem rád za mudrce

Po dlouhém čase, jsem si nainstaloval Debian. Jednu z nejstarších linuxových distribucí. Můj kamarád Dalibor říká: „Nejlepší”, já si myslím,že: Nejlepší je Slackware! Což dá samozřejmě rozum.

15.10.2017 v 12:19 | Karma článku: 13.20 | Přečteno: 361 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Pracovat, když chci a hlavně dělat to, co mě baví

Kdo by si to nepřál? Jenže si to většinou nikdo nedopřeje. A pokud ano, jedná se o krátká období dovolené nebo „mladé penze“. Výjimkou jsou „volné nohy“, spokojené „osvč“ a ti, co se ve svém povolání skutečně našli.

14.10.2017 v 20:11 | Karma článku: 12.97 | Přečteno: 385 | Diskuse
Počet článků 114 Celková karma 6.79 Průměrná čtenost 434
Jediná věc, která mě opravdu zajímá, je čas.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.