Lucia Rien
- Počet článků 128
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 463x
Seznam rubrik
Lucia Rien
Protože všechno je jedno..
..a protože není cesty zpět. Další večer u levnýho piva, další polemika nad životem, další možnost jak mě vyhejtovat za dumání nad nesmrtelností chrousta. Here I am.
Lucia Rien
Vím co chci, a ono to nejde.
..protože kdyby všichni na světě měli to, co chtějí, Mars by byl plný nezaměstnaných kosmonautů. A tak to bezesporu je. Nicméně, přiznávám, že odmítám být obětí systému. Kdybych měla chcípnout hlady.
Lucia Rien
Nic je vlastně všechno
Jaké to je, když se jednoho hezkého dne probudíte, a zjistíte, že to, co jste po dlouhé měsíce a roky budovali, vlastně neexistuje? Prostě to není. Ztratilo se to z vašeho dohledu, z vašeho dosahu, z vaší mysli.
Lucia Rien
Infinite love
Když přichází čas mluvit sama se sebou, mlčím. Mlčím jen naoko, protože žena uvnitř mě má co říci mnoho. Má říci věci, které se zdály zapomenuty. Které se zdály být nicotné, zbytečné a beznadějné.
Lucia Rien
Mámo, já tě stejně miluji
Víte, vlastně jsem vždycky nesnášela tu hlášku. Jakože takový to - mámu máš jen jednu. Prostě je to tvoje máma a whatever. Pořád tu hlášku nesnáším. Ale na rozdíl od té hlášky, svojí mámu miluji.
Lucia Rien
Můj čas..
..je pouhopohé prozatím. A tohle prozatím se velice brzy změní v realitu. Můj čas je v závěru myšlenka, kterou mileráda předám vám všem. A o co tady vlastně půjde? To be continued..
Lucia Rien
Because we are infinite
Tak jakoby sedíš, povídáš si s člověkem, kterého bys vlastně neměla znát, a měla by začít nová story. Měla by začít story o tom, jak jsme se my dva potkali. Bohužel, ta story už začala dávno. 20. srpna 2015.
Lucia Rien
Láska má teď čtyři strany
..nebo vlastně vždycky měla a mít bude. I když to vypadá, že by někde něco mělo být, a ono to tam není, je docela dobře možné, že to jen není cizím očím viditelné. A nebo .. nebo to tam prostě není.
Lucia Rien
Vyšší princip
Den za dnem, hodinu za hodinou, každou chvíli, kdy se mé nohy dotýkají země, po které kráčím, se můj svět stává nekonečným. Smrtelnost není, mé já nezná břehy, neví co to jsou hranice. Průměrnost hovoří jazykem, kterému nerozumím
Lucia Rien
Čtyři, jako triangl, part eight
Každá duše, stejně jako říčka a rostlina potřebuje cosi jako déšť: naději, víru, důvod k životu. Když je nemá, všecko v té duši zmírá, i když tělo ještě přežívá; a lidé budou moci říkat:"Tady v tom těle býval kdysi člověk.
Lucia Rien
Dívka která asi spadla z nebe
Večerní Praha. Může být vlastně něco víc prvoplánovaného? Prostě jdeš,a nečekáš duhové setkání s lidmi kteří budou tvořit tvoji budoucnost. Čekáš špínu, bezdomovce a docela bullshit. A pak se objeví žena, která to všechno změní.
Lucia Rien
Sedmikráska
Skoro jako tehdá, když jsem seděla v poli, a kolem mě se vinuly stonky květin, které jsem už v té době nedokázala pojmenovat. Má mě rád, nemá mě rád.
Lucia Rien
Jsem neviditelná.
Je lepší býti invisible. Je lepší býti neviditelným, protože v tu chvíli máte jistotu, že když vás někdo nevidí, tak vás opravdu nevidí. A ne ignoruje.
Lucia Rien
....a ticho promluvilo.
Vždyť je to v pohodě. Ne, to vůbec nevadí, že se ke mě chováš jako ke kusu hadru. Je v pořádku že za tebe jako žena platím, vždyť máme emancipaci. Však já jsem si tu facku vlastně zasloužila....Leda hovno.
Lucia Rien
Barvy, brko, láska. A dialogy.
Vzduchem se táhne příslib jara, ještě to vlastně není jaro, ale už to není ani zima. Mám štěstí, potkávám na své pouti sněženky. A vlastně mám štěstí, protože potkávám Tebe.
Lucia Rien
Kdybych měla kolibříka, jmenoval by se Jonáš.
Dějou se mi věci. A to jakože fakt jo. Fakt divný věci. A je to dobře, protože obyčejný věci se můžou dít jen obyčejným lidem.
Lucia Rien
Krysy v cukrový vatě aneb můj systém je přístupný aktualizacím.
Dívám se na svět okem Instagramu. Neříkám mám tě ráda a miluji tě tak často jak bych měla, a neobjímám svoje přátele. Páč lajkuju a twítuju,samý fejsbůky, sračky a srdíčka a podobně, a pak to všechno obalím do cukrový vaty instafiltrů a všechno je růžovoučký. Leda hovno.
Lucia Rien
Nejkrásnější rozhovor
Občas si ráda píšu s divnými lidmi, na divnejch sociálních sítích. No a díky tomuhle divnýmu rozhovoru, asi zas věřím na lásku.
Lucia Rien
In the head of the night*.*
Realita? Fakta? Fikce ? Ne. Život. Změny. And that ́s a life about. Je o nás, o vás. O všem, a ničem.
Lucia Rien
Valaši sobě
Valašsko moje, zdrávo buď...tím bych asi mohla začít dnešní článek. Stvořen v Brně, srdcem v Rožnově.
Lucia Rien
Anubis
Ten, který jest nad horami, ten,jemuž je věnován tento příběh. Největší svoboda se skrývá v našich myšlenkách...
Lucia Rien
A byla na pláži. A sněžilo....
Když slunce bylo chladné a vítr tlumil můj pocit svobody, kdy sníh hrál duhovými barvami a ráno vycházel měsíc. Tehdy jsem vznikl. Já, Příběh.
Lucia Rien
Sny, přání a touhy....Kde jsme je ztratili ?
Životním cílem každého člověka je splnit si své snění. Svá přání, touhy, ideály. Já se ptám, kde jsme na své cestě životem tento popud ztratili.
Lucia Rien
"Hele, vrabčák!"
A to mě překvapilo, protože děti něco jako vrabčák už nemůže zajímat- když mají počítač, a iPhone.
Lucia Rien
Sen a přání každé z žen - Kdo ? No přece gentleman !
Možná, ač nerada, působím na blogu prozatím docela škarohlídsky, tedy se ráda pustím i do témata, které mě v posledních dnech mile překvapilo.
| předchozí | 1 2 3 | další |
