Lucia Rien
- Počet článků 128
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 463x
Seznam rubrik
Lucia Rien
Samota je vlastně tak trochu širokej pojem
Lidé mluví o spoustě věcech. Jedna z věcí, o kterých se ve společnosti nějak moc nemluví, a přitom je nám všem docela dobře známá, je samota. Proč zrovna ona? Protože se s ní tak nějak potýkáme všichni. Bez rozdílu.
Lucia Rien
Krásný ztráty
Miluji dny, kdy se budím s pocitem, že je všechno v naprostém pořádku. To, co mi vrtá hlavou, je ten neoprávněný strach, který mi říká "Ono se to změní, počkej. Zase to bude na houby. Zase to bude špatný. "Proč jako?
Lucia Rien
Láska je vlastně jediná odpověď
Ve své podstatě, když se nad tím tak zamyslím... o co tady vlastně jde? Mě, tobě.... nám všem. No o lásku, ty vole. Vlastně jde vždycky o lásku.
Lucia Rien
Miluj mě, prosím
Není to poprvé. Myslím, že za posledních pár let, jsem ti napsala víc dopisů, než si vůbec dokážeš představit. Ani jeden jsem nenapsala v jazyce, který nás spojuje. Proč? Jednoduše proto, že se bojím lásky, kterou ti dávám.
Lucia Rien
Bojím se sama sebe
Ne že tak trochu, že si nejsem jistá v tom, co dokážu. Průser právě spočívá v tom, že si dobře uvědomuji kdo jsem, co dokážu, a jaký je můj úděl na tomhle světě. A toho se právě bojím nejvíc. Bojím se, že bych měla něco změnit.
Lucia Rien
She is more than a man..
Nezbývá, než brát věci a lidi, tak jak leží a běží. Někdy je to dobrý, někdy je to míň dobrý, někdy je to vcelku na-pi-ka-ču. Teď zrovna by se mohlo zdát že je to blbý, ale ono je to vlastně dobrý. Proč ? Protože občas to tak je.
Lucia Rien
Because i love you. And you love me...too.
Občas se to prostě stává. Dva lidi, dva osudy, odlišné životy, a co ty lidi dělí? Ne víc a taky ne míň než 27 tisíc kilometrů. Prostě se to občas tak trochu posere. Deal with it.
Lucia Rien
Život je někdy tak trochu k-u-n-d-a. Vážně.
Možná nepotřebuju urazit dvacet tisíc kilometrů abych našla sama sebe. Možná potřebuju urazit těch kilometrů mnohem víc proto, abych se mohla ztratit. A možná, ale to opravdu jen možná, se prostě potřebuju ztratit.
Lucia Rien
Živote, o co ti sakra jde...
K tomu, abych navázala v sobě atmosféru podzimního pochmuru, nepotřebuji koukat z okna, nechat kočku se mi otírat o kotníky, a poslouchat praskot ohně v krbu. Nepotřebuji, protože nemůžu. Nemám kočku, krb a vlastně ani to okno.
Lucia Rien
Za zavřenými dveřmi
Tam kde končí a začínají všechny příběhy, které budou přečteny pouze jednou, ale napsány nespočetněkrát.
Lucia Rien
Stopařův průvodce po evropské galaxii
Za svých 27 let na planetě Zemi jsem už udělala hodně ptákovin. Sice se řídím heslem "never regret" ale občas přijdou momenty, kdy se jen tak držím za spánky a nadávám si do nepublikovatelných jmen. Jako třeba zrovna teď.
Lucia Rien
Chci být šťastná
..that's sit. Jakoby nic víc. Roky jsem se snažila za něčím hnát, a pořád jsem se hnala za něčím co neexistuje. A co se stalo? Nic. Prostě nic.
Lucia Rien
When i look into your eyes
Jsou písně, které nezapomenu do konce svých dní. U té, která hraje, mi kdysi jeden z vás řekl, že nám bude hrát na naší svatbě. Nebude. Bude hrát na svatbě té, kterou ti seslal vesmír, která ti každý tvůj den dělá jedinečným.
Lucia Rien
Naleštěná bída
Tak dlouho to nešlo. A už je to tady. Teskním po slzách, po domnělé bolesti, která měla přijít a nepřišla. Protože jsi přišel ty, a ten oceán bolesti zastavil. Vlastně, přiznejme si. Ty jsi mě zachránil.
Lucia Rien
Protože všechno je jedno..
..a protože není cesty zpět. Další večer u levnýho piva, další polemika nad životem, další možnost jak mě vyhejtovat za dumání nad nesmrtelností chrousta. Here I am.
Lucia Rien
Vím co chci, a ono to nejde.
..protože kdyby všichni na světě měli to, co chtějí, Mars by byl plný nezaměstnaných kosmonautů. A tak to bezesporu je. Nicméně, přiznávám, že odmítám být obětí systému. Kdybych měla chcípnout hlady.
Lucia Rien
Nic je vlastně všechno
Jaké to je, když se jednoho hezkého dne probudíte, a zjistíte, že to, co jste po dlouhé měsíce a roky budovali, vlastně neexistuje? Prostě to není. Ztratilo se to z vašeho dohledu, z vašeho dosahu, z vaší mysli.
Lucia Rien
Svět očima Instagramu
Moře, pláž, písek, jídlo, za který by lidi na druhé straně světa dali svou pravou nohu, koupila jsem si nové kalhoty, koukej, hodím k tomu hashtag ?#?dailylookavšechno je prostě boží. No, jakoby ne. Jakoby není.
Lucia Rien
Love you(r) planet nr. 1
Protože to, co je důležité, je očím neviditelné. Protože svět si zaslouží změny. A protože já sama chci být tou změnou. Tou, která ví, že jediné na čem záleží, je čas.
Lucia Rien
Má láska má více tváří
Chtělo by se skoro říct- sejde z očí, sejde z mysli. Nerada používám klišé. Nerada opakuji slova, co už byly řečeny. Ze stejného důvodu nejsem tou, na kterou si vzpomeneš. Jsem tou, na kterou prostě nezapomeneš.
Lucia Rien
Infinite love
Když přichází čas mluvit sama se sebou, mlčím. Mlčím jen naoko, protože žena uvnitř mě má co říci mnoho. Má říci věci, které se zdály zapomenuty. Které se zdály být nicotné, zbytečné a beznadějné.
Lucia Rien
Mámo, já tě stejně miluji
Víte, vlastně jsem vždycky nesnášela tu hlášku. Jakože takový to - mámu máš jen jednu. Prostě je to tvoje máma a whatever. Pořád tu hlášku nesnáším. Ale na rozdíl od té hlášky, svojí mámu miluji.
Lucia Rien
Můj čas..
..je pouhopohé prozatím. A tohle prozatím se velice brzy změní v realitu. Můj čas je v závěru myšlenka, kterou mileráda předám vám všem. A o co tady vlastně půjde? To be continued..
Lucia Rien
Protože láska je jen slovo
Já jsem já a ty jsi ty. Dvě zhmotněné ega, která se snaží svoji jedinečnost prokázat vesmíru.Kterému vlastně ani jeden z nás nerozumí. Jsi muzikant, já jsem muzikant, jsi muž, já jsem žena. Záleží na tom?
Lucia Rien
Because we are infinite
Tak jakoby sedíš, povídáš si s člověkem, kterého bys vlastně neměla znát, a měla by začít nová story. Měla by začít story o tom, jak jsme se my dva potkali. Bohužel, ta story už začala dávno. 20. srpna 2015.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
