Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lucia Rien

Všichni žijeme ve snu

..a ne vždycky ten sen musí být noční můra. Někdy ten život může být přesně takový, jaký jsme si ho vysnili. Ale občas se prostě stává, že to, co bylo našim snem dříve, se stane realitou.A my už ten sen vlastně tak úplně nechceme.

29.9.2017 v 17:13 | Karma článku: 5.17 | Přečteno: 154 | Diskuse

Lucia Rien

V zajetí

Svoboda. Je? Existuje vůbec? Je někdo z nás doopravdy svobodný? Co to vlastně znamená svoboda? A proč po ní tak neskonale toužím? Poradí mi někdo návod na život? A ve své podstatě.. O co tady sakra jde?

22.9.2017 v 16:46 | Karma článku: 5.34 | Přečteno: 178 | Diskuse

Lucia Rien

Prokletí hvězdných dětí

Nevím kdo jsi, nevím, kudy vedou tvé kroky a nevím jak se vypořádáváš s běžností všedního dne. Jediné co vím, že tam někde jsi. Že v tom nejsem sama. Že to nejsem jen já, kdo čeká na zázrak. Nejspíš je to tak. Jsme děti hvězd.

17.9.2017 v 16:32 | Karma článku: 7.05 | Přečteno: 290 | Diskuse

Lucia Rien

Ve jménu lásky a dalších nesmyslů

Každým nádechem, každým pohybem, každým pocitem...celým svým bytím se snažím dostat kupředu. Někam kupředu. Paradoxní na tom je, že i když si myslím, že mířím kupředu, tak vlastně vůbec nevím kam mířím. A asi se to ani nedozvím.

29.8.2017 v 16:21 | Karma článku: 8.48 | Přečteno: 408 | Diskuse

Lucia Rien

Svět se mění a my s ním

Foukám do popela, který se rozlétává na všechny světové strany. Foukám do něj stejně, jako jednou někdo foukne do toho prachu, který zbyde po mě. Člověče, prach jsi, a v prach se obrátíš.

20.8.2017 v 14:30 | Karma článku: 8.17 | Přečteno: 289 | Diskuse

Lucia Rien

Sen

Vlastně všechno co mi zbylo je sen. Sen o dokonalosti momentu, kdy se opět shledáme. Žiju ve snu, probouzím se do reality, ze které unikám tím, co jiní považují za realitu. Světe, proč jsi to dopustil? Proč se z nás stalo stádo?

27.7.2017 v 16:45 | Karma článku: 7.00 | Přečteno: 141 | Diskuse

Lucia Rien

Všechno je jedno

Výkříkem do tmy se snažím probudit ve svých žilách alespoň trochu života. Trochu toho pocitu, který jsem zažívala, když jsem nechala věci jen tak volně plynout, a všechno bylo v pořádku. Byli jsme já a ty, a všechno bylo jedno.

18.7.2017 v 16:11 | Karma článku: 5.47 | Přečteno: 199 | Diskuse

Lucia Rien

Není už černá a bílá. Jen šedá.

. Už je to chvíle, kdy jsem byla přesvědčená o "pravdě" a realitě. Zrodilo se spoustu nových životů a spoustu toho zemřelo. Stejně, jako se ve mě probudila nekonečná láska. A bariéry slov a pocitů zmizely v zapomnění.

26.6.2017 v 15:31 | Karma článku: 6.28 | Přečteno: 203 | Diskuse

Lucia Rien

Blíženci

Kde se vzala tu se vzala. Žena. Bytost. Stvoření, které se nedá popsat jinak, než čistá energie. Nemůžeš ji popsat, ani uchopit. Zotročit. Vlastnit. Protože je Blíženka.

22.6.2017 v 14:51 | Karma článku: 9.98 | Přečteno: 482 | Diskuse

Lucia Rien

Jsem hrozně daleko a ty jsi má jediná naděje.

Vždycky se najde někdo z vás, který mě pošle do prdele. Pošle mě pryč, protože nebudu naplňovat to, co lze předpokládat v životě. Já se omlouvám. Za to, že můj život není průměrný.

14.6.2017 v 16:41 | Karma článku: 10.94 | Přečteno: 448 | Diskuse

Lucia Rien

On a Lucia

Život je plný nepředstavitelných věcí. Plný snů. Příběhů, který napsal sám. Chceme jim věřit a zároveň víme, že jsou věci mimo naše síly. Ale tento příběh, ten nás přežije všechny.

21.5.2017 v 16:57 | Karma článku: 6.77 | Přečteno: 330 | Diskuse

Lucia Rien

Samota je vlastně tak trochu širokej pojem

Lidé mluví o spoustě věcech. Jedna z věcí, o kterých se ve společnosti nějak moc nemluví, a přitom je nám všem docela dobře známá, je samota. Proč zrovna ona? Protože se s ní tak nějak potýkáme všichni. Bez rozdílu.

25.4.2017 v 13:28 | Karma článku: 10.34 | Přečteno: 234 | Diskuse

Lucia Rien

Krásný ztráty

Miluji dny, kdy se budím s pocitem, že je všechno v naprostém pořádku. To, co mi vrtá hlavou, je ten neoprávněný strach, který mi říká "Ono se to změní, počkej. Zase to bude na houby. Zase to bude špatný. "Proč jako?

24.3.2017 v 13:07 | Karma článku: 8.18 | Přečteno: 205 | Diskuse

Lucia Rien

Láska je vlastně jediná odpověď

Ve své podstatě, když se nad tím tak zamyslím... o co tady vlastně jde? Mě, tobě.... nám všem. No o lásku, ty vole. Vlastně jde vždycky o lásku.

19.3.2017 v 14:41 | Karma článku: 11.48 | Přečteno: 277 | Diskuse

Lucia Rien

Miluj mě, prosím

Není to poprvé. Myslím, že za posledních pár let, jsem ti napsala víc dopisů, než si vůbec dokážeš představit. Ani jeden jsem nenapsala v jazyce, který nás spojuje. Proč? Jednoduše proto, že se bojím lásky, kterou ti dávám.

18.3.2017 v 15:07 | Karma článku: 11.03 | Přečteno: 332 | Diskuse

Lucia Rien

Bojím se sama sebe

Ne že tak trochu, že si nejsem jistá v tom, co dokážu. Průser právě spočívá v tom, že si dobře uvědomuji kdo jsem, co dokážu, a jaký je můj úděl na tomhle světě. A toho se právě bojím nejvíc. Bojím se, že bych měla něco změnit.

14.3.2017 v 14:41 | Karma článku: 6.41 | Přečteno: 365 | Diskuse

Lucia Rien

She is more than a man..

Nezbývá, než brát věci a lidi, tak jak leží a běží. Někdy je to dobrý, někdy je to míň dobrý, někdy je to vcelku na-pi-ka-ču. Teď zrovna by se mohlo zdát že je to blbý, ale ono je to vlastně dobrý. Proč ? Protože občas to tak je.

28.2.2017 v 16:32 | Karma článku: 8.87 | Přečteno: 282 | Diskuse

Lucia Rien

Because i love you. And you love me...too.

Občas se to prostě stává. Dva lidi, dva osudy, odlišné životy, a co ty lidi dělí? Ne víc a taky ne míň než 27 tisíc kilometrů. Prostě se to občas tak trochu posere. Deal with it.

20.2.2017 v 14:34 | Karma článku: 7.93 | Přečteno: 331 |

Lucia Rien

Život je někdy tak trochu k-u-n-d-a. Vážně.

Možná nepotřebuju urazit dvacet tisíc kilometrů abych našla sama sebe. Možná potřebuju urazit těch kilometrů mnohem víc proto, abych se mohla ztratit. A možná, ale to opravdu jen možná, se prostě potřebuju ztratit.

16.2.2017 v 14:50 | Karma článku: 9.38 | Přečteno: 531 | Diskuse

Lucia Rien

Živote, o co ti sakra jde...

K tomu, abych navázala v sobě atmosféru podzimního pochmuru, nepotřebuji koukat z okna, nechat kočku se mi otírat o kotníky, a poslouchat praskot ohně v krbu. Nepotřebuji, protože nemůžu. Nemám kočku, krb a vlastně ani to okno.

4.11.2016 v 1:45 | Karma článku: 12.93 | Přečteno: 372 | Diskuse
Počet článků 114 Celková karma 6.79 Průměrná čtenost 434
Jediná věc, která mě opravdu zajímá, je čas.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.