Monology ze dna
Říká se, že to co jsme, je výsledkem našich myšlenek. Troufám si tvrdit, že je to tak zhruba na 90% pravda. Protože myšlenky jsou sice krásná věc, ale - a tady patří veliké ALE - ne každý umí ty myšlenky přenést do hmotného světa. A jakýmsi prokletím dnešní generace třicátníků(a i těch dalších) zdá se, je právě ta kvantita možností. Většina z nás je totiž zacyklena v určitých vzorcích, ze kterých se neumí vymanit. Včetně mě.
Neumím využívat síly sociálních sítí. Jsem špatný Instagramový mág, nebaví mě natáčet videa, a Facebook používám pouze ke komunikaci s přáteli. Je to v roce 2019 opravdu znamení, že se hodím maximálně na kopání brambor ?
Nejsem si jistá, jestli vlastně existuje nějaká pracovní pozice k ohledu mého vzdělání, kterou bych ještě nevyzkoušela. Byla jsem prodavačkou, barmankou, servírkou, umývačkou nádobí, barbackem, businesmankou, masérkou,spisovatelkou, copywriterem, kosmetičkou, realitním makléřem, asistentkou, průvodkyní, provozní, recepční, kuchařkou, tanečnicí, dramaturgyní, produkční i PR managerkou, finančním poradcem, čistila jsem pláže, dělala cateringy, organizovala festivaly, stavěla jsem domy a opravovala prasečí ohrady. Od svých čtrnácti let se živím sama, platím si účty, studuji, cestuji, pracuji.. a stejně je to málo. Tohle všechno jsem stihla za patnáct let života. A nyní se mi nabízí otázka - co dál ?
V posledních týdnech zjištuji, že nejsem "správnou" členkou kapitalistického průmyslu, a že mě vlastně NEBAVÍ pracovat pro někoho. Zároveň mi v naší republice přijde nesmyslné podnikat. Zároveň mě už cestování po světě vyčerpalo natolik, že už se mi nechce opuštět pohodlí komunity, kterou jsem si vybudovala. Nejsem si jistá, jestli se tomu dá v mém případě ještě říct "opuštění komfortní zóny". Protože v podstatě nevím, co to znamená v ní být.
Vždycky jsem vybočovala z řady. Ne, nemám dredy. Ano, mám kérky. Ne, nenosím oblečení takové, aby bylo nutně na pohled vidět že "jsem jiná". Ano, mám piercingy. A ne, nikdy mě neživil systém. Na nemocenské jsem za celý svůj život strávila 0 dní, na podpoře 0 dní a na pracovním úradě dohromady 21dní, kdy jsem se vrátila v 19ti letech poprvé ze zahraničí. Mám dostudované dvě školy, které jsem ukončila se známkami více než dobrými.
Nejsem asociál. Mám hromadu přátel. Netrpím depresemi, ani jinou psychickou nemocí.
12 let bydlím pryč od rodiny, která mě nikdy nepodporovala ani ve studiu, ani dál v životě. Nikdy mě neživil partner, ani jsem nenatáčela porno. A stejně se nedokážu zařadit.
Co je se mnou špatně ? Nic. Co je špatně na lidech, kteří žijí v systému? Také nic.
Otázkou zůstává - co je tedy vlastně správně? Je možné, že jsem se jen narodila do špatné doby ? Nebo si nesu s sebou nějakou karmickou stopu, kterou jsem ještě nedokázala rozluštit? Také nevím.
Zajímalo by mne, zda se i třeba lidé v generaci nade mnou(lidé 40+) řešili tyhle existenční otázky ?
Jasně, mám podvědomí o spirituálním bytí. Vím, že všichni jsme Jedno, vím, že nejdůležitejší věcí v životě je láska a pokora a tvrdá práce. Ale musí tvrdá práce nutně znamenat to, že mám sama sebe přesvědčit do činnosti, která mě vnitřně nenaplňuje, ale přináší mi peníze, anebo musím začít živořit, vykonávat činnost, jenž mě baví a naplňuje (psaní, tvorba, organizace eventů,apod.) ale klepat se každý měsíc, jestli zaplatím nájem ?
Zajímalo by mne, jestli existují lidé, kteří dokázali sami, bez jakékoliv podpory(rodiny, partnerů a podobně) dokázali spojit své koníčky a věci, jenž je naplňují do své práce, která jim zároveň přinášela vnitřní uspokojení a peníze?
Pokud ano, jak ?
A pokud v tom nejsem sama..Tak se taky ozvěte. Chci znát vaše sny, cíle, přání, ideály.
Ty věci, které náš "čas" na zemi činí plnohodnotným.
Lucia Rien
Kdo jsem já, a kdo jsi ty?
Řekněme, že dokážeme pochopit cokoliv. Dokážeme pochopit to, že nefungujeme v tom systému, ve kterém žijou všichni ostatní. A dokážeme sami sobě říct, že vlastně nechápeme o čem je život.
Lucia Rien
Vesmírné pravdy
Občas mě napadá, že bych asi měla něco předat mladším generacím, ačkoliv odmítám zakládat něco jako je TikTok. Budu tedy doufat, že pořád existují osoby, které umí číst. Co bych vzkázala svému dvacetiletému já?
Lucia Rien
Pravda je něco, co nechceš slyšet
Je poměrně jednoduché žít ve lži. Co si budem. Lež je krásná představa něčeho, co bychom si rádi dovolili. Lež je něco, co nám dovolí cítit věci, které bychom rádi zažívali. I když žijeme ve vězení.
Lucia Rien
Láska je velice krásné slovo
Život se mění a my s ním. Víte co je obrovský paradox? To, že lidi už dávno zapoměli na to, co je to láska.
Lucia Rien
Stoupá dým, a já stoupám s ním
Pamatuješ ten den, kdy bylo všechno jasné, jako průzračné ráno ? Pamatuješ ten pocit, kdy ti mořský vítr ošlehával tváře, a tobě patřil svět ?
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
U Votic se srazila tři auta, ženu záchranáři letecky transportovali do Prahy
U Votic na Benešovsku došlo k dopravní nehodě, havarovala zde tři osobní vozidla. Podle policie měl...
V Rakousku zemřel český turista, měl nehodu při jízdě na kajaku
Při sobotní nehodě na kajaku nedaleko rakouské obce Scheffau zemřel 36letý Čech, uvedla rakouská...
Čína dokončuje „neviditelný“ bombardér. Máme lepší, řekl Pentagon
Číňané oznámili představení svého „neviditelného“ (stealth) bombardéru H-20. Pentagon to ale moc...
Trpí bolestmi, rok čekají na operaci zápěstí. V Česku dlouho chyběly umělé klouby
V Česku dlouho chyběly umělé klouby do zápěstí. Pracovišť, která je dříve měnila, bylo v zemi jen...
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...
- Počet článků 128
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 463x