Lucia Rien
- Počet článků 128
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 463x
Seznam rubrik
Lucia Rien
Všechno je jedno
Výkříkem do tmy se snažím probudit ve svých žilách alespoň trochu života. Trochu toho pocitu, který jsem zažívala, když jsem nechala věci jen tak volně plynout, a všechno bylo v pořádku. Byli jsme já a ty, a všechno bylo jedno.
Lucia Rien
Není už černá a bílá. Jen šedá.
. Už je to chvíle, kdy jsem byla přesvědčená o "pravdě" a realitě. Zrodilo se spoustu nových životů a spoustu toho zemřelo. Stejně, jako se ve mě probudila nekonečná láska. A bariéry slov a pocitů zmizely v zapomnění.
Lucia Rien
Blíženci
Kde se vzala tu se vzala. Žena. Bytost. Stvoření, které se nedá popsat jinak, než čistá energie. Nemůžeš ji popsat, ani uchopit. Zotročit. Vlastnit. Protože je Blíženka.
Lucia Rien
Jsem hrozně daleko a ty jsi má jediná naděje.
Vždycky se najde někdo z vás, který mě pošle do prdele. Pošle mě pryč, protože nebudu naplňovat to, co lze předpokládat v životě. Já se omlouvám. Za to, že můj život není průměrný.
Lucia Rien
On a Lucia
Život je plný nepředstavitelných věcí. Plný snů. Příběhů, který napsal sám. Chceme jim věřit a zároveň víme, že jsou věci mimo naše síly. Ale tento příběh, ten nás přežije všechny.
Lucia Rien
Samota je vlastně tak trochu širokej pojem
Lidé mluví o spoustě věcech. Jedna z věcí, o kterých se ve společnosti nějak moc nemluví, a přitom je nám všem docela dobře známá, je samota. Proč zrovna ona? Protože se s ní tak nějak potýkáme všichni. Bez rozdílu.
Lucia Rien
Krásný ztráty
Miluji dny, kdy se budím s pocitem, že je všechno v naprostém pořádku. To, co mi vrtá hlavou, je ten neoprávněný strach, který mi říká "Ono se to změní, počkej. Zase to bude na houby. Zase to bude špatný. "Proč jako?
Lucia Rien
Láska je vlastně jediná odpověď
Ve své podstatě, když se nad tím tak zamyslím... o co tady vlastně jde? Mě, tobě.... nám všem. No o lásku, ty vole. Vlastně jde vždycky o lásku.
Lucia Rien
Miluj mě, prosím
Není to poprvé. Myslím, že za posledních pár let, jsem ti napsala víc dopisů, než si vůbec dokážeš představit. Ani jeden jsem nenapsala v jazyce, který nás spojuje. Proč? Jednoduše proto, že se bojím lásky, kterou ti dávám.
Lucia Rien
Bojím se sama sebe
Ne že tak trochu, že si nejsem jistá v tom, co dokážu. Průser právě spočívá v tom, že si dobře uvědomuji kdo jsem, co dokážu, a jaký je můj úděl na tomhle světě. A toho se právě bojím nejvíc. Bojím se, že bych měla něco změnit.
Lucia Rien
She is more than a man..
Nezbývá, než brát věci a lidi, tak jak leží a běží. Někdy je to dobrý, někdy je to míň dobrý, někdy je to vcelku na-pi-ka-ču. Teď zrovna by se mohlo zdát že je to blbý, ale ono je to vlastně dobrý. Proč ? Protože občas to tak je.
Lucia Rien
Because i love you. And you love me...too.
Občas se to prostě stává. Dva lidi, dva osudy, odlišné životy, a co ty lidi dělí? Ne víc a taky ne míň než 27 tisíc kilometrů. Prostě se to občas tak trochu posere. Deal with it.
Lucia Rien
Život je někdy tak trochu k-u-n-d-a. Vážně.
Možná nepotřebuju urazit dvacet tisíc kilometrů abych našla sama sebe. Možná potřebuju urazit těch kilometrů mnohem víc proto, abych se mohla ztratit. A možná, ale to opravdu jen možná, se prostě potřebuju ztratit.
Lucia Rien
Živote, o co ti sakra jde...
K tomu, abych navázala v sobě atmosféru podzimního pochmuru, nepotřebuji koukat z okna, nechat kočku se mi otírat o kotníky, a poslouchat praskot ohně v krbu. Nepotřebuji, protože nemůžu. Nemám kočku, krb a vlastně ani to okno.
Lucia Rien
Za zavřenými dveřmi
Tam kde končí a začínají všechny příběhy, které budou přečteny pouze jednou, ale napsány nespočetněkrát.
Lucia Rien
Stopařův průvodce po evropské galaxii
Za svých 27 let na planetě Zemi jsem už udělala hodně ptákovin. Sice se řídím heslem "never regret" ale občas přijdou momenty, kdy se jen tak držím za spánky a nadávám si do nepublikovatelných jmen. Jako třeba zrovna teď.
Lucia Rien
Chci být šťastná
..that's sit. Jakoby nic víc. Roky jsem se snažila za něčím hnát, a pořád jsem se hnala za něčím co neexistuje. A co se stalo? Nic. Prostě nic.
Lucia Rien
When i look into your eyes
Jsou písně, které nezapomenu do konce svých dní. U té, která hraje, mi kdysi jeden z vás řekl, že nám bude hrát na naší svatbě. Nebude. Bude hrát na svatbě té, kterou ti seslal vesmír, která ti každý tvůj den dělá jedinečným.
Lucia Rien
Naleštěná bída
Tak dlouho to nešlo. A už je to tady. Teskním po slzách, po domnělé bolesti, která měla přijít a nepřišla. Protože jsi přišel ty, a ten oceán bolesti zastavil. Vlastně, přiznejme si. Ty jsi mě zachránil.
Lucia Rien
Protože všechno je jedno..
..a protože není cesty zpět. Další večer u levnýho piva, další polemika nad životem, další možnost jak mě vyhejtovat za dumání nad nesmrtelností chrousta. Here I am.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 | další |
